---------------------------------------------------------------

Jmenovat se díky předvídavosti svých předků či občasnou drobnou záměnou jména v matrice například Josef Vasilij Bo"hm, to člověk může za dobu několika generací proplout lehce a bezpečně všemi i nejrůznějšími režimy..

Povoláním například tajný agent rakouskouherské policie, avšak tajný obrozenec v jedné osobe,se domluví se svým šéfem, vedoucím agentem rakouskouherské policie, v jedné osobě též tajným obrozencem, že až se režim položí, bude jeden druhého, a nebo druhý prvého, podle toho jak to zrovna okolnosti budou vyžadovat, bude volit třeba poslancem.

Povoláním poté poslanec parlamentu nově vzniklého státu přesvědčený Masarykovec, v jedné osobě již však tajný přesvědčený nacista, si se svým tajemníkem,bývalým vedoucím tajným agentem rakouskouherské policie, nyní též přesvědčeným Masarykovcem, v jedné osobě již ale také přesvědčeným nacistou domluví, že až režim padne, bude jeden druhého, a nebo zase druhý prvého, jak to budou okolnosti právě vyžadovat, bude volit poslance......

Tajný agent gestapa, v jedné osobě pak tajný komunista, se pak domluví s e svým poslancem v říšském sněmu, ve skutečnosti však již zase tajným komunistou, že až režim padne, bude jeden synátor volit druhého synátora, právě jak to budou vyžadovat okolnosti, poslancem, zatímco oni dva si budou užívat výhod poslaneckých penzí.

Tak to pak proběhne i v následujícím období socialismu, socialismu s lidskou tváří, normalizačním období, a v roce 1989 na začátku přechodu českého socialismu do překvapivých časů "českého""sametového" " kapitalismu"......

____________________________________________________________-

V těch panelákách nalevo je určitě více než šedesát procent idiotů. V těch napravo, tak víc než osumdesát. Ve vedlejším bloku panelového sídliště je tomu podobně. Napravo je ale blok, kde je těch idiotů jen čtyřicet pět procent.

Vlevo je to podobné.

Dále ale jsou třeba celé dva bloky, a tam jsou naprostí idioti téměř všichni. Tady je jeden zapomenutý domeček, a tam bydlí fantastický debil.Je naprosto odlišný ode všech,a je těžko zaujmout na něj nějaký názor. Naštěstí je v naprosté menšině. Dále jsou dva bloky proti sobě, a tam žije třicet procent idiotů.

Pak je jeden blok, a tam jsou zase idioti skoro všichni, a pak je autobusová zastávka.Tady celý volební okrsek poslance za politickou stranu........., magistra Josefa Vasilije Bo"hma končí.......

Zvolení poslancem padlo na pana magistra jako těžké břemeno.Ono se to řekne, padesát tisíc měsíčně, ale umět těch padesát tisíc měsíčně nějak rozvážně a s rozumem utratit...

V tomto ohledu byl pan magistr nepřekonatelný.

Nájem v paneláku ho stojí patnáct tisíc měsíčně. zbývá tedy třicet pět tisíc korun...

Ráno šel tedy na papriku do prvotřídní restaurace. a polknutím prvého sousta zahájil svou poslaneckou činnost.Dbal pozorně a úzkostlivě, aby se i v Praze podobalo jeho břicho zeměkouli, a zřetelný pruh, kde začínaly kalhoty,rovníku.

Například jen v oboru jídla poskytuje Praha mnoho radosti.

Na začátek si každý dá papričku. Po papričce je možné dát si vídenský řízek za stovku, pár sklenic piva, a pak se může jít dál.Může se to střídat. V jiné restauraci si dá napřed papričku, pak řízek, a místo piva víno.....

Jací jsou to dobráci, ti mí pitomí voličové, myslí si pan poslanec,když vychází z druhé restaurace.Nesmím ale zklamat jejich důvěru,dnes je důležité sezení. Dopoledne zákon o vybírání popelnic, odpoledne jednání s německým partnerem...

A pan magistr Josef Vasilij Bo"hm vlezl vratce do autobusu, a jel se vyspat do parlamentu...

Právě se tam fackovali, a nadávali si prasat.Nemile dojat, odešel do restauračních místností, kde pojedl šunku a vypil půl litru plzenského piva.

Dovolte, pane kolego, tázal se jednoho poslance, který právě přišel do místnosti, ještě se políčkují ve sněmovně?

Už přestávají, když jsem odcházel, nefackovali se , jen plivali na předsednický stolek. Radím vám, dejte si ještě dvě piva, a než ho vypijete, bude to klidné až na nějakou tu sprostou nadávku....

Poslechnu vás, pane kolego.

Když je člověk trochu rozčilen, určitě neškodí obložené chlebíčky. Proč by si pan magistr nedal pak ještě jednu porci . Má za sebou důvěru voličů, a sám má čisté svědomí.Bůh ho má rád, zdraví má v pořádku, jen to vole, a pak, je poslancem...

Zaplat pánbůh za těch třicet pět tisíc. Proč by si ted tedy ksakru neměl dát ještě jednu porci obložených chlebíčků? Svaté povinnosti poslanců !!!

Na obložených chlebíčcích byl losos. Dal si ještě samostatnou porci lososa za stovku. Když dojedl, zjistil, že takový losos chce pít, ale ne pivo, ale víno.

Nezklamu důvěru svých voličů !! myslil si, objednávaje litr bílého.Počalo mu být příjemné teplo. Ne, nezklamu důvěru svých voličů, opakoval si apk hlasitě ještě na záchodě.

Podivil se, že i v parlamentu je zvykem psát na zdi na WC různé nápisy.

President je idiot..!!!, stálo na kachlících.

Kdo to psal, je vůl,....četl vedle.

Usmál se spokojeně, když četl: Cikáni do plynu!!!

Zachmuřil se, když viděl:POZOR !!! Ruský plyn, šestkrát dražší.....!!!

Máchl rukou, a hledal tužku. Když ji našel, nevěděl co napsat na mramorované kachlíky. Chtěl již zastrčit tužku, ale vtom ho napadla dobrá myšlenka:Napsal:

Psí výkaly patří do koše. Pamatujte na český zákon !!!

Chvíli se spokojene díval na písmena, a pak se vrátil do restaurační místnosti, aby dopil láhev vína.

Před ním stál číšník. Pan poslanec se mu podíval na boty, ale viděl místo černých kalhot sukni. Takové tlusté nohy má jeho žena.

Kdyby se ty ženské tak nepotily.....

Vzdychl si, a pil pomalu víno.

Bylo mu nápadné, proč se mnoho lidí otáčí, a dívá se na něho. Pokusil se usmát, ale zakuckal se, a polil si vestu u saka. Nyní zpozoroval příčinu toho zájmu. Pil víno přímo z lahve. Nalil si tedy do sklenky, aby odstranil tu chybu. Stala se však malá nehoda.Stiskl ji nějak příliš pevně a ona praskla. Pozoroval, že krvácí. Sel ránu vymýt, a sněmovní lékař mu ránu zalepil náplastí.

Kdyby věděli moji voličové, co zkusím, vzdychl, když již zase seděl u lahve...Jaká pomoc, povinnost je povinnost. Mám mnoho povinností, k sobě, k národu, ke státu...

Zdálo se mu, že z dáli slyší varhany. Oči se mu začaly blýskat, a zdálo se mu, že čísník má tři hlavy...

Stiskl hněvivě pěst, a řekl k sobě:

Voličové mně poctili důvěrou. Už dost !!!Uvidíme, kdo by lépe hájil jejich zájmy !!!

Odcházel. Cíšník mu pomáhal do kabátu, a tázal se, zdali bude platit. Leckdy prý některý z pánů poslanců zapomene, a jim to dělá velkou čest, když nepřijdou ke svým penězům...

Podíval se pohrdlivě na muže ve fraku, a zaplatil. Hrdě pak vešel do parlamentu. Hledal svůj stůl. Nějaký poslanec mu nastavil nohu. Upadl, a chvíli trvalo, než mu pomohli na nohy. Měl sto chutí vrátit se do restaurace, ale včas sivzpoměl na voliče, atd...

Půl hodiny bloudil mezi stoly, a omlouval se, když shodil nějaké spisy na zem. Konečně mu vysvětlili, že sedí v druhé řadě osmý stůl od kraje.

Oddechl si, když seděl v křesle.Kolem se nadávalo. Oči měl již tak malé, že sotva rozeznával předsedu.bylo mu tepleji, než v restauraci.

Z jedné strany slyšel hulákání:

Prasata !! Kurvy !!!Lumpové !!!

Z druhé:

Kurva jsi ty, ty zloději !!! a pod....

Nerozeznával již ty nadávky. Zdálo se mu, že kolem něho zvoní nějaká příjemná hudba...Usínal. Ještě jednou se vzpamatoval, To vedle někdo lámal křeslo, aby nohu hodil po protivníkovi.....

Tu vyndal veliký červený šátek, a začal si utírat nos. Kapesník mu upadl k nohám...

Usnul, a chrápaním občas přerušoval hlasy řečníků....

Po hodinovém chrápání se začal od pana magistra rozšiřovat intensivní zápach. Bylo vidět dojemnou shodu mezi různými politickými stranami. Všichni si drželi vedle chrápajícího kapesníky u nosu.

Najednou bylo vidět, jak pan magistr vstává, se zavřenýma očima, vznáší pravici ve vzduchu, a činí pohyby, jakoby za něco tahal...

Co to děláte, pane kolego, burcoval ho ze spánku jeden z poslanců, který měl rýmu. Pan magistr na něj vytřeštil oči, a zabručel :

Ale, chci spláchnout, a nemohu najít kde se to spouští....

________________________________________________

A tak pan magistr poprvé vstoupil jako neohrožený bojovník za práva voličů do parlamentu...

Tato v podstatě Haškova povídka byla v původním, mnou troufale nemodifikovaném textu,otištěna v časopise Nová omladina 19.12.1906. Nalezl jsem ji v knize, která se válela ve sběrně papíru, a neodolal jsem , abych se ji tu troufale, mírně skoro po sto letech nesnažil nemodifikovat na současnost. Divil jsem, se, že je to tak strašlivě nadčasové, že jsem byl nucen , i když jsem se snažil sebevíc, text téměř doslova a do písmene opsat....

_________________________________________________

Měl bych jedno možná nesplnitelné přání. Vidět tam někde "shora", jak po dalších sto letech se najde zase nějaký mně podobný šílenec, který se bude pokoušet, třeba už vůbec ne česky, ale třeba rusky, německy, anglicky, a nebo dokonce čínsky, modifikovat text na své současné poměry, a zjistí že to nejde stejně jako dnes, v září roku 2003, mně.....